Učím se kromě řemesla i řemeslnickou hatlamatilku

Do tajů domácího kutilství jsem se začal dostávat až před sedmi lety. Vyrůstal jsem v paneláku a pak jsem v něm i dlouho žil a i na přivrtání poličky jsem si zval raději zručnějšího bráchu.

Pracovat rukama jsem se začal učit až po pořízení staršího baráku. To člověk prostě musí. Řemeslníci si totiž za práci berou víc než právníci a lékaři a navíc sehnat kvalitního řemeslníka je fakt složitý. A navíc když jde jen o nějakou banalitu.

Naučil jsem se toho proto už dělat dost. A i mě to baví. Co jsem se ale ještě nenaučil je řemeslnická hatlamatilka. Do té se pomalu dostávám až teď, kdy se zkušených řemeslníků u píva vyptávám na postupy.

Už vím co jsou kleštiny, krokve, pozednice, šroubovice, překlady, íčka a mnohé mnohé další mě dosud utajované pojmy.

Jeden pojem je ale rozhodně nejdůležitější. Vingl! Ani nevím jaké I/Y tam napsat 🙂

Buďte si jistí, že tohle slovo uslyšíte při řemeslnickém rozhovoru několikrát.

A znamená vlastně úplně všechno, co se nějakého rohu či pravého úhlu týká. Vingl je prostě jakýkoli roh či cokoli, co s rohem souvisí nebo tak vypadá.

Roh mezi trámy, mezi zdmi, mezi zdí a podlahou či zdí a stropem. Vingl je třeba ale i úhelník či takové to železné elko co se s ním podpírá polička. Vingl je i dlouhý železný profil ve tvaru L který se dává místo překladu nad okna. Ale třeba i šikmá podpěra v rohu mezi trámy.

Prostě se koukněte kamkoli kde je pravý úhel a všemu co vidíte se v řemeslnické hatlamatilce říká vingl. A protože rohy jsou všude, je to jednoznačně nejdůležitější slovo na stavbě. Bez něj jste při rozhovoru o řemesle úplně vedle.

Tak jsem si odpočinul při psaní a hurá zpátky na půdu sundavat stará prkna, protože než se kamarád tesař pustí do oprav trámů, musí být „obnažené“, což je mimochodem asi jediné spisovné a nevulgární slovo, které řemeslníci používají 😀